Texty

Hudba: Tomáš Kratochvíl
Text: Tomáš Kratochvíl

Bloudím ulicí tmou, jdu za tebou, toužím tě u sebe mít. Nejsi jen sobotní hrou, mám svědomí čisté, jak ledový sníh.

Ctím své zásady s tím, že prozradím málo jen, co vědět smíš, dál jen klidně se ptej, mě nezlomíš, možná, až budem si blíž.

Co má se stát, pochopíš, teď nesmíš se mě bát.

Ref.

Dál blíž tě zkoumám, tvojí aurou pronikám. A jen tvým myšlenkám i touhám poslední nadějí zůstávám. Teď jsem doma sám…

Vím, že po setmění svou odvahu ztrácíš a strach v očích máš. Já jen tebe chci mít, jen tebe chci chránit a dál už to znáš.

Blázen jsem do tebe dál, jak mám si tě získat, sám sebe se ptám. Možná je lepší se smát a jen si tak pískat, jak dobře se mám.

Hudba: Tomáš Kratochvíl
Text: Tomáš Kratochvíl

To jedna malá vosička, měla moc ráda brouka Pytlíčka,
tak nabídla mu sladkej sosáček a hlučná byla noc.
Ten těžkej bigbít broučí kapely, někteří v kontrabasech bručeli,
jiní to vyzpívali v sopránu a každej byl náš host.

Kdo se tam na place pojímá, to Pytlík marnomarně vzpomíná,
kterou že nohou se to začíná, prej už toho má dost.
Tak tančí brouci v noci po lese, ten cvrkot krásně lesem nese se,
a ti dva sólo pěkně rozpálí, no sluší jim to moc.

Ref.
Dobře zdá se mají, brzy půjdou spát, jenže to už znají a tak si radši…
Ten těžkej bigbít broučí kapely, co na něm všichni brouci zaseli,
to se nám v létě taky ukáže, že broučků bude dost.
Ten těžkej bigbít broučí kapely, co na něm všichni brouci zaseli,
to se nám v létě taky ukáže, že broučků bude hodněéé.

Hudba: Jiří Jalovecký
Text: Jiří Jalovecký

Včera jsme měli ještě každej z nás svůj svět,
náhle se naše cesty sblížily,
nesměle podal jsem ti skoro bílej květ
a věřil, že to není na chvíli.

Vím, že je sobecký jen pro sebe tě chtít,
nechávám plynout věci tak, jak jdou,
jenže to někdy bolí, někdy nemám klid,
asi to nebude jen náhodou.

Ref.
Budu tě nosit na rukou,
snad poznáš, že mi za to stojíš.
Nevím, jestli chceš lásku se zárukou
a nebo zda se lásky bojíš.

Spec.
Nech mě tě poznat!
Už nebuď hrozná!
Nech mě tě ochutnat
a tvou krásu pít!
Nech mě tě poznat!
Už nebuď hrozná!
Tak už se ke mně přitul,
začneme žít!

Včera jsme měli ještě každej z nás svůj svět,
přál bych si, aby zítra jeden byl.
Abys to cítila, tak jak to cítím já,
aby se svět na chvíli zastavil.

Ref.

Spec.

Včera jsme měli ještě každej z nás svůj svět,
přál bych si, aby zítra jeden byl.
Abys to cítila, tak jak to cítím já,
abys to cítila tak, jako já.

Ref.

Hudba: Pavel Března
Text: Pavel Března

Ospalý nádraží, lidi co spěchají, za prachy prodaný, svědomí nemají.
Zmizely pohádky, moc vzaly úřady, říkáme děkuji, za rány do brady.
Ref.

Čekám, čekám novej den, čekám probuzení, že byl to jen sen,
čekám, že se zhroutí, co zůstalo stát, čekám, že se vrátíš a nebudem si lhát.

Jsi dávno ztracená, jako loď bez jména, mizernej odraz v zrcadle doby.
Za stovku prodaná, zbitá a prolhaná, podlitý oči podle poslední módy.

Ref.

Ve stínech na stěnách, hledá co ztratila, ta holka bláznivá, svou víru zradila.
Čekáním na zázrak, utápí se v hodinách, říká, to se stává i v lepších rodinách.

Ref.

Hudba: Jiří Jalovecký, Tomáš Kružík
Text: Jiří Jalovecký

Která tvá tvář je ta pravá? Ptám se pokaždé, když mě zmrazíš.
Bezcitná šelma dravá, oběť beránčí k zemi srazíš.
Vlídná tvář víc ti sluší, anděl se z tebe stává
s nádherně čistou duší, doufám že je to ta pravá.

Ref.
Černá, bílá, nahoru a dolů, temná síla, láska, mír,
zlo a dobro ruku v ruce spolu, sedmikráska, netopýr.

Kráska a zvíře, cítíš to silné pnutí. Nebe, peklo, stojíš bez pohnutí.
Mír a válka, ženy versus muži, mmrazivý, horká, dech se ti úží.

Tak řekni jestli mám se bát démonů někde v tobě.
Já tě mám prostě rád v týhle zapeklitý době.

Temná tma nepohltí tvá křídla motýlí.
V slunci stůj bez pohnutí, nezabije tě, posílí.

Hudba: Tomáš Vespalec
Text: Tomáš Kratochvíl

Až půjdeš spát, snad se Ti bude zdát
o nás dvou nedotčených, jak nás stvořil bůh.

On v temnotách svět měnil v hodinách,
udělal z pekla ráj, jenom pokynul.

Oči pootevřel a ruce rozepjal, potom hrozné ticho a já tu s tebou stál.

Ref.
Tohle kouzlo znám, z ticha jsme jen stvoření, jenom tak, jak nás stvořil bůh.
Pak jsem dlouho stál, přede mnou sen unikal, teď je svět jenom tvůj a můj.

Ref.

Byl to krásný sen, na jehož konci je Tvůj bílý den.

Hudba: Tomáš Kratochvíl
Text: Tomáš Kratochvíl

Poprvé krát cítím, jak tvář ti hoří víc, už nevnímáš.
Můžu se ptát, snažím se číst ti z očí tvých.
Vím, že schováváš se dál, za svá tajemství.
Proč jen nikoho nepustíš do víru myšlenek svých
a tak prosím pust mě dál.

Nemůžu spát, musím se ptát dokola dál, nač myslíváš.
Jako náš král po lesích pátrá po stopách, jež zavál čas.
Ty víš, jak se mnou vabank hrát.
Pouze pro tebe podstoupím poslední bitvu svých dnů,
kterou prohrát nehodlám.

Ref.
Chci tě víc, než by sis mohla přát, pro tebe dál já se budu rvát.
Tvou mlčenlivou krásou omýváš mi rány dál.
Kdy opětuješ lásku mou se ptám, tak promluv, já se jednou nezeptám.
A sama zašeptáš mi svá tajemství až ve hvězdách.

Hudba: Tomáš Kratochvíl
Text: Tomáš Kratochvíl

Chodím domů někdy k ránu, pak vymetám lednici,
rychle spěchám na základnu, dokrmit si palici.

Těžká depka se mnou cloumá, je to krásný svezení,
tak to zkouším zejtra znova, neděli i pondělí

Pěkný bylo probuzení, všude kolem bílý zdi,
žádnej kámoš tady není, tak to bude se mnou zlý.

Už jdou pro mě v bílým plášti, nechápu co po mně chtěj,
schovám hlavu, pěkně bolí, už mě mámo nehledej.

Mám to rád, vopít se jak dán, nic jinýho nedělám a nejsem sám.

Ref.
Večery dlouhý, ty mám rád, zas budem k sobě blíž krásně sťatý,
větrák jen kouřem bude hnán, neúnavně dál.
A po devátý můžem vstát a začít (hrát).

Tak to vidíš, vole, krávo, je mi dobře velice,
u nás do práce se nesmí, bez pořádný vopice.

Ať mi nikdo nevyčítá, že jsem denně nasáklej,
od malička samá bída, ani teď mi není hej.

Mám to rád, vopít se jak dán, nic jinýho nedělám a nejsem sám.

Ref.

Ref.

Hudba: Tomáš Kratochvíl
Text: Tomáš Krarochvíl

Je mi jednadvacet let a mám nablejskanou káru.
Chtěl jsem vždycky borec bejt, jenže prostě nemám páru
o tom jak to ve světě chodí, a proč se člověk v hovnech brodí.
Bohužel, je to pech.

Naši neví si se mnou rady,
chtěj abych fakultu studoval.
Já jen koukám na cizí vnady,
dávno učení jsem sbohem dal.

Večírky do rána problém to není,
vesele auto startuju.
Poslední polibek na rozloučení,
já tě strašně miluju.

Ref.
Chtěl bych být bohatý, hladit holky nohatý,
vodit svět za špagát, vždycky vědět co a jak.
Porážet dobytek rukou něžnou od kytek,
prostě být elegán, díky, vystačím si sám.

Když jede městem, je to nářez, žvejka, špek a loket ven,
on to snad holky myslí vážně, trávou jemně omámen.
Brázdí ulice a žvejká, myslí, že mu patří svět,
ejhle fízly, co ho čeká?
Bude mít co vyprávět.

A když košili, tak stojáček, a když parfém, tak Sportsmen,
ze mě nikdy nebude vojáček, na to, zlato, zapomeň.
Umím se gelovat a trhat obočí,prostě metrouš, cajzl, sprite.
Jenže holky mi na to neskočí, zas mě staví policajt.

Hudba: The Shocking Blue
Text: Jiří Jalovecký

Chce vášeň, která nemá strop,
tak udělej to, jen jí dej,
ať poznává těžkej kov,
jen jí *vohnědej*!

Seš kanec,
jó bejby seš kanec,
máš blbej výraz,
zato páru ve stožáru.

Ta hledá jen pravej rajc,
ne měkký a ty, co jsou hned,
seš pro ni v lásce přínos,
ač otvor sis splet.

Seš kanec,
jó bejby seš kanec,
máš blbej výraz,
zato páru ve stožáru.

Hudba: HIM
Text: Tomáš Kružík

Znáš kouzla, má Ráchel, lidé jsou líná zlost.
Já sázel, ty sklízíš, v sobě máš tisíc všemožnejch přání.
Barvy ti stékaj po tváři, ztrácíš duši mou,
tvá ústa teď řeknooou, že jsou.

Ref.
Tak jen hádej, má malá Ráchel, i kouzlo má svůj děj.
Jen hádej, má malá Ráchel, ty víš,
Že jsou v dávných vzpomínkách ztraceni.
A zdá se že svět je zvrácený.
Jen hádej, má malá Ráchel, ty to víš.

Tvůj anděl se snášel, on měl duši zloou,
tvá ústa teď řeknou, že jsou.

Ref.
Sólo

Snad vrátíš se navždy, už mám tě dost.
Tvůj život jen ztrácel, teď máš jen zlost,
jsi andělem zkázy, co staví si most jáá…

Ref.

Hudba: Tomáš Kratochvíl
Text: Tomáš Kratochvíl, Jiří Jalovecký

Hodně lidí už mě tady zná, trochu se stydím, když se někdo dívá,
raději pomalu odvrátím zrak, tady už se pro mě stmívá.

Zabalím věci půjdu do světa, život je tam, tady jenom bída,
chlap jako já se světa neleká a levá noha pravou střídá.

Zpívám si stejnou píseň, několik dní, myslím, že je to poslední.

Ref.
Jak se tak courám po kraji, nad hlavou ptáci pěkně zpívají,
pořád tu stejnou notu dokola, já bloudím v týhle zemi věčně sám,
stopuju ptáky, táhnou kdo ví kam, a těžkou hlavu z toho někdy mám,
fakt žádnej důvod k tomu nehledám.

Prošel jsem světem 3x dokola, všude jen dřina, děs a hrůza,
taky jsem bejval často za vola, světem znásilněná lůza.

Na tohle splachovací hajzl nám, když někdo po mých zádech vzhůru stoupá,
domov už asi nikdy nepoznám, život rád mě v hovnech koupá.

Zpívám si stejnou píseň, několik dní, myslím, že je to poslední.

Ref.

Hudba: Tomáš Kratochvíl
Text: Jiří Jalovecký

1.Láska je krásná,
je to věc dávno jasná,
je to jasná věc,
jak když spadne klec.

2.Láska je věčná,
tak trochu nekonečná,
někdy konec má,
už když začíná.

ref. Tak si mě vem a stáhni mě z kůže,
vysaj mi mozek a něžně mě hřej,
líbej mě, hlad´ mě, dnes všechno se může,
až padne pěna, tak si něco přej.

3.=1. Láska je krásná…….

4. Láska je svině,
štastnej je ten, koho mine,
a když nemine,
to pak jémine.

Ref. 2*

O tón výš:
Ref. Tak si ho vem a stáhni ho z kůže,
vysaj mu mozek a něžně ho hřej,
líbej ho, hlad´ ho, dnes všechno se může,
až padne pěna tak si něco přej.

Hudba: Pavel Března
Text: Pavel Března

Bloumám parkem nebo nábřežím,
nemám co dělat, v kině film dávno běží.
Ty ještě možná stojíš před kinem, dva lístky v rukou máš,
na hodinky koukáš, proč jsem nepřišel marně přemítáš.

Ref.
Mám tě dost, odcházím, beru si dlouhou dovolenou,
mám tě dost, nečekej, že zase přijdu po kolenou.
Mám tě dost, zůstal hluchej telefon,
mám tě dost, nech si svůj nadřazenej tón.

Nemám už zájem věčně chodit v bačkorách,
ani o tvůj den, co má pořád stejnej řád.
Pojď aspoň jednou křídla roztáhnout a letět oblohou
mě už děsně dávno strašně nebaví stát věčně na nohou.

Ref.

Můžeš teď koukat sama doma do čtyř zdí,
nemám chuť poslouchat tvý řeči zlý.
Třeba jednou poznáš práva svá, já svý,
potom možná pochopíš, proč teď odcházím.

Ref.

Hudba: Tobias Sammet
Text: Tomáš Kružík

Měříš čas, tvý stopy dávnou nejsou.
Jenom v nás navždy zůstanou.
Jenom tvůj dech, dávno krásný řeči.
Vzpomínááš a zase za branou teď stojíš dál.

Ref.
Jen ty mi dáš, jen ty mě znáš.
Jsi jenom dávná pouť, tvé sny už nelžou.
Jen ty mi dáš, ty o mě sníš.
Jsi jenom dávná pouť, tvé sny snad zalžou.

Každý z nás teď měří jen svůj nadčas.
Věřím v něj, hodiny neztrácím.
Jen svůj obraz změním ve stránku stinnou.
Ted vzpomínej a zase za branou teď stojíš sám.

Ref.

Hudba: Vjetef 96
Text: Hyena

Zas jsem usnul v taxíku,
udal jsem si blbej směr.
Probral jsem se v Mexiku
bez vyhlídek na úvěr.

Všude kolem sombréra,
Juan, Pedro, Antonio.
Tyfus, záškrt, cholera,
báječně společně žijou.

Pod kaktusem leží plaz,
slunce kruté kraji vládne.
Z dáli slyším temný hlas:
Tequily se napij zrádné.

Chce se mi řvát já jsem Čech,
Moravák a též i Slez.
V tobolce mám hejno blech,
jó Mexiko, to je běs.

… Fuj, to byl ale hnusnej sen.
Však nebudím se v Jablonci !
….v kapse nemám ani jen
a kolem samí Japonci!

Hudba: Tomáš Kratochvíl
Text: Tomáš Kratochvíl

Mizernej den, teď řeknu to všem,
se mnou si vážně holka nezahrávej.
Snad už mě znáš, já takovej jsem,
někdy to bolí, tak nech si svou lásku.

Spec.
Víš děvče, to se povídá,
já jen to jedno v hlavě mám…

Pálí to v něm, snad něco bych chtěl,
za každou chvíli s tebou dal bych, co chceš,
jenže se zdá, že polibek tvůj
bere mi síly, pak probudím se ráno…

Spec.
Čaj na stole mě přivítá,
já přemýšlím co bude dál.
Ref.
Já rád dám si ještě zbytek vína,
snad příjde holka jiná já tu nezůstanu sám.
Teď koukám a zas mám hlavu prázdnou,
myšlenky trochu váznou nad tím co udělám.

Mám ještě jeden svůj plán,
jak zpátky získat tě mám,
tak už mě neodmítej nechci ti lhát.
Jsi pro mě krásná žena, až padnu na kolena
pošeptám lásko, já jen s tebou chci spát.

sólo 1, Spec., Ref.2x

Hudba: Tomáš Kratochvíl
Text: Tomáš Kratochvíl

Dlouho spíš, jen se usmíváš.
Nepovíš, co jsem se ptal.
V obětí mě silně svíráš.
Sen který nekončí, sníš dál.

Ref.
Ty jsi motýl z temných skal.
Nikdy nevrátíš se zpátky.
Stále věříš na pohádky.
Jsou ti prokletím.

Ještě se otočíš, možná že vím.
Ty jsi můj vltavín a já tvůj stín.
Ze strachu bledá a temně krásná, v očích pláč.
V peřinách tajemství, usínáš.

Mezihra

Málokdo v střepinách vidí co já.
Jsi pro mě jediná, zakletá.
Cokoli udělám, je dílem tvým.
Ty jsi můj vltavín a já tvůj stín.

Ref.
Ty jsi motýl z temných skal,
nikdy nevrátíš se zpátky,
stále věříš na pohádky,
jsou ti prokletím.
Obraz tvůj bych maloval,
utíkáš mi mezi řádky,
stále věříš na pohádky,
jsou ti prokletím.

Hudba: Miloš Chudoba
Text: Miloš Chudoba

Najednou něco se vzdálí, sám nevím, nač jsem se ptal.
Jako mráz i vánek pálí, přemýšlím, co bude dál.
Šedivý stíny vše halí, život má jízlivej řád.
Osudnej den už se valí, odešel ten, kohos měl rád.

Ref.
Už marný jsou slzy na tvářích, už marný je s časem se prát.
Velkej vůz na nebi září, pod ním jsme zůstali stát.

Musím jít, pozdě na kdyby, čí cestou vlastně se dát?
Není tu a tak moc chybí, proč musí na druhý straně stát?

Hudba: Jiří Jalovecký
Text: Jiří Jalovecký

Balancuju  na tenký hraně mezi ničím a vším, občas se ohlídnu, mosty ještě hoří… Balancuju na tenký hraně mezi ničím a vším, se sebou sám, s tou hmotou, co mě tvoří.

Balancuju na tenký hraně mezi ano a ne, přes mlhu předsudků daleko nevidím. Balancuju na tenký hraně mezi ano a ne, říct občas pravdu já už se nestydím.

Ref. Přátel můžeš mít třeba milión, na ostří klátíš se sám, nejednou divíš se s hlavou jak slon těm zvláštním života hrám.

Balancuju na tenký hraně lásky a nenávisti, milovat neumím, nenávist je mi cizí. Balancuju na tenký hraně lásky a nenávisti, někdy bych poznal rád, co znamená ryzí.

Balancuju na tenký hraně mezi dobrem a zlem, chtěl bych mít schopnost včas odhalit rozdíl. Balancuju na tenký hraně mezi dobrem a zlem, mrzí mě případy, kdy jsem se zpozdil.

Balancuju na tenký hraně mezi ničím a vším, nic není, jak se zdá, všechno je jinak…

Hudba: Jiří Jalovecký, Tomáš Kružík
Text: Jiří Jalovecký

Některý lidi dělaj, že některý věci vlastně vůbec nedělaj.
Některý lidi dělaj, že některý věci vlastně neexistujou.
Některý věci bývaj jinak, než vlastně zprvu vypadaj.
Některý věci bývaj jinak, než je některý lidi popisujou.

A světem hýbaj divný týpci, co vraždí s úsměvem na líci.

Ref.

Kdo umí přesvědčivě lhát, občas se prodat, podlízat, po jiných hladce se svézt.
Má v tomhle světě zelenou a ostatní na kolenou svou pravdu musí si nést.

Hudba: Bryan Adams
Text: Jiří Jalovecký

Hej baby, na to noc je krátká, poznat krásu tvou,
hej baby, nic nepředstírej zůstaň svou,

Ty nejlíp poznáš, co mám rád, chceš se mnou všechno prožívat.
Ref.
Dříve, než noc skončí, ještě jednou chci tě mít,
ta jiskra ve tvých očích je žár, co dává smysl žít.

Hej baby, vím, že jinak nelze tuhle lásku brát,
hej baby, já pro dnešní noc mám tě rád,
Ráno bude pozdě chtít, tě ještě jednou políbit.

Ref.

Začlo svítat, půjdem spát,
zbývá už jen vzpomínat
na krásný sen, na krásný sen,
co odešel s tou nocí.

Hudba: Chris Isaac
Text: Tomáš Kružík

Nezkoušej lhát,tím dáváš mi milión pout.
Zkoušej mě znát, lidé už okolo jdou.

Přehrávám včerejší den a teď tady pláču.
Chtěl jsem snít společný sen znám sto různejch pádů .

Ref.
Já, tvoje fóry znám
Tvoje fóry já už dávno znám
Ty, znám.

Tak žiju sám svůj sen,
City svoje chci dát ti jen,
Ve tváři smích a pláč,
Já jsem jen srdce rváč.

Tak díky za to, co jsem,
Zavrhlas i včerejší den,
No tak, Viky, znám tvůj dům,
Zkus věřit přátelům.

Ref.

Hudba: Bon Jovi
Text: Tomáš Kratochvíl

Jemu chceš všechno dát, všechno pro něj uděláš,
kdyby zastavil se čas, odvahu si zachováš.
Komu dáš, komu dáš, komu ne svoji dobrou náladu,
ty se nesmíš rozdat všem, nemáš na to povahu.

Spec.
Zatím si svůj život rozdávej,
ale až se tě zeptám,
co zbylo z tebe jen?

Ref.
Úúú, co že zbylo z tebe jen,
na to odpovíš mi jen,
nic si z toho nedělej.
Úú nic si z toho nedělej.

Kdo se ti zavděčí, kdo zaplatí námahu,
podá ruku bez řečí, dokáže svou odvahu.
To je ten, to je ten komu svoje srdce dáš,
tohle není jenom sen, svůj život si zachováš.

Spec.
Ref.

Hudba: Pavel Března
Text: Pavel Března

Když tvý oči lžou, jak prázdno je najednou, v duši špína prolhanejch dnů.
Jen v noční tramvaji, lidi co hledají, útočiště bláhovejch snů.

Noční můry lampu obletujou, marně svoji pravdu obhajujou,
až si křídla spálí.

Ne, už se nezlobím, mizíš mi jako dým, z dopisů, co v krbu pálím.
Hoří už okraje fotky, co na city hraje, jenom v sobě malej boj svádím.

Noční můry ……

Ref.
Tak jako tenkrát to nebude už nikdy víc, slova jsou prázdný jako starej dům.
Osud nepřál nám mít štěstí víc, no tak se měj, měj se líp.

Na nočním nádraží, stojím a překážím, v dálce mizí vlak s tebou někam pryč.
Svítí světla neónů, ulice je prázdná pustá, jen já stojím u domu,
kde jsem zůstal sám.

Noční můry ……

Ref.

Hudba: Busted
Text: Jiří Jalovecký

Období těžký mám, o tobě se mi zdává,
ty si mě nevšímáš, tvůj výstřih se mnou mává,
zkusím tě pozvat k nám, uvidíš, jak tě zničím,
když bejvám doma sám, pilně to stále cvičím.

Ref.
Ó hó, už vážně nevím, co s tím,
ó hó, já touhou asi tě sním,
těžko se zapomíná, představa příjemná
poklopec rozepíná, zase jsem zůstal na to sám.

Znělo to jako fór, říkáš mi co ti brání,
stojím jak semafór, jen koktám bez ustání,
poznala, že jsem panic, nezmohl jsem se na nic,
i když to tolik chtělo, zradilo vlastní tělo.

Ref.

Spec.
Řekni proč jsem tak sám a proč musí furt stát,
trapasů velkej král, zoufalec napořááááád.

Ref. 2x

Hudba: Tobias Sammet
Text: Tomáš Kružík

Dávno už víš, že je konec, nikdo v tobě pravdu nehledá.
Život je boj a ne tanec, všechny stopy dávno zamet čas.

Říkáš jen doufám, já to znám,
to vše, co zbylo okolo nás.
Moje duše krouží teď tmou,
na ní vrásky do smrti zůstanou.

Ref.
Půjdem cestou známou neznámou, nenech se vysmát.
Půjdem cestou dávno ztracenou.
Soudíš, vkrádáš se do mých snů, co zažily pád,
obraz na zdi dávno změnil tvář.

Měla jsi dost, tak to přiznej, někdo hodil karty mezi nás.
Byl jsem tvůj stroj, s tím je konec, sbalíš věci, takhle ty to znáš.

Říkáš jen doufám, já to znám,
to vše, co zbylo okolo nás.
Moje duše krouží teď tmou,
na ní vrásky do smrti zůstanou.

Ref.

Máš svoje křídla, každej to cítí, kdo tě zná,
přestaň si hrát a zkus být dospělá.

Ref.

Hudba: Jiří Jalovecký
Text: Jiří Jalovecký

Vždycky jsem chtěl žít jako hodnej chlapec. Jenom vodu pít, večer lehnout za pec.
Žádný chlastání a žádný avantýry, mě pokušení nevyvede z míry.

Pak jsem poznal Míru, jeho způsob žití, vymet každou díru, vypil co je k pití.
Nějak mě to chytlo svou medvědí silou a tak od tý doby denně piju s Mírou.

Kamarádi nalitý se na mě usmívaj, s nedozírnou láskou mě volem nazývaj.
Nasedáme společně na pivní tobogán, nevím vlastně vůbec proč, ale je to fajn.

Ref.
Žiju rád, žiju rád, dokud se umíme smát. Pojď si hrát, pojď si hrát, přestaň se hloupě ptát.

Každej den si říkám, ještě že znám Míru, nikdy nevyčerpám svou životní sílu.
Dokud nás to baví, prospívá to duši. Jsme šíleně hraví, opice nám sluší.

Hudba: Miloš Chudoba
Text: Miloš Chudoba

Obul jsem se do svých dětských cviček
v třetí třídě jsem je počmáral
kouknu dolů a vidím pytlíček
teď abych se smíchy potrhal

Pytlíček už ztratil svojí sílu
Je to k breku, když teď vzpomínám
Holky v třídě byly celý bledý
Když jsem s pytlíčkem ještě čaroval

Ref.
Je akorát, né není maličký,
pytlíček můj, dobrej tak na cvičky
Visí si sám, já už ho pověsil,
furt ho však mám a v každým počasí

V osmičce na tělák jsem se řítil
udejchanej, pytlík v ruce měl
spletl jsem dveře, hned jsem jednu chytil
z dívči šatny jak šídlo jsem jel

Ze spolužáku měl jsem ho největší
Větší neměl ani Cabadaj
Poradím Ti až příjdou časy težší
Vytáhni cvičky, (zas) na školu si hraj

Ref.
Je akorát, né není maličký,
pytlíček můj, dobrej tak na cvičky
Visí si sám, já už ho pověsil,
furt ho však mám a v každým počasí

Hudba: Miloš Chudoba
Text: Miloš Chudoba

Tenkrát poprvé, když jsem tam stál,
jak bylo krásně, vzduch hezky hřál,
v tom starým krámě, když ještě stál.

Tenkrát poprvé, vešla jsi tam,
nejhezčí kvítek z okolních dam,
tvůj úsměv na mě damdydam.

Tak čtyři léta, už je to dál,
když se to stalo, si vzpomínám,
zase tě vidět, bych si přál.

Ref.
Jen ty a já, přikrytí tmou, tak buď jen mou, já chci tě mít.
Tak jak tě znám, z pohledů pár, co dal bych víc, za to tě mít.

Občas tě vídám v ulicích měst,
sem tam mi pošleš pár hezkých gest,
ale tak málo nestačí.

Snad malou šanci někdy jsem měl,
času tak málo a nevyšel,
proč osud tenkrát přísnej byl.

Ref.

Hudba: Bon Jovi
Text: Jiří Jalovecký

Znám dobrou radu, měj hlavu v chladu
a nohy v teple a v lázni lež.
Já jsem však vzadu, neblbnu z hladu,
byla to láska a vlídná lež.

Je milión snů sebekrásnějších,
milión dnů budeš stejná.

Ref.
Na náměstí je prázdnej dům,
krásnej chrám prázdejch snů.

Víš, lidi to všechno vidí,
mně je to jedno, tak vem to ďas.
Nejsem ten pravej, tak jen si dávej,
než přijdeš na to, jak ztrácíš čas.

Ref.
Na náměstí je prázdnej dům,
krásnej chrám prázdnejch snů.
Tam usínáš i vstáváš, nadáváš i dáváš,
jsi žádaná, óó,óó, jsi prázdná.

Škoda těch snů,škoda těch rán,
škoda těch vín,co piju sám.
Hledám,hledám zas lásku tvou,
jdu prázdnotou.

Ref.

Hudba: Tomáš Kratochvíl
Text: Jiří Jalovecký

Sedím si takhle nad svou ranní kávou
a zase je to blíž.
Odkud jen všechny chmury světa táhnou
a proč je zemská tíž?

Proč v zájmu peněz, víry, mocipánů
se lidi o životy rvou?
A co je žene do všech smělých plánů
i když už jsou dávno za vodou?

Spec.
Je spousta věcí, co se těžko chápou
a vysvětlujou hůř,
myšlenky těžký zas se na mě sápou
a zabodávaj nůž.

Ref.
Přál jsem si potkat toho, co prej ví,
jak přišel na svět tenhle svět,
i kdyby věděl, tak to nepoví,
protože tohle téma podivný
prej pro nás není určený
a možná je to předem ztracený.

Spec.
sólo
Spec.
Ref.

Hudba: Jiří Jalovecký
Text: Jiří Jalovecký

Ref.
Proč jsem ty feferonky jed?
Proč jsem ty feferonky jed?
Měli jste mi to říci hned,
Měli jste mi to říci hned,
že nebude to žádnej med.
že nebude to žádnej med.
Proč jsem ty feferonky jed?
Proč jsem ty feferonky jed?

V puse mě pálily, to vydržet se ještě dalo,
druhej den po ránu však se to ještě zamotalo.

Já vyvalen a sedící, až na čele se potící
jsem uhlídal, že v zadnici mám citlivější sliznici.

Ref.

Hudba: Bon Jovi
Text: Tomáš Kružík

A tak jsem zase zůstal sám
a spousta dávno známých cest
a s károu rejdíš rovnou sem
a na mou hlavu házíš trest.

Říkám nejsi anděl,
já těžko víc ti můžu dát,
bezmocná si klidně říkej,
není snadné to co znám.

Spec.
Věříš snad, že růže můžou tváře skrýt,
tvé srdce jen hoří v dálce, Eloris.

Ref.
Rádio, naše písně znáš,
se smíchem dávno lásko klidně teď přísahám.
Nebuď zlou, často říkávám,
rádio, naše písně znáš.

Jsi mou známou,
jsi mou ztrápenou,
málem můžeš smíchem hrát si
sobě na duši zlámanou.

Tak možná zase je jednou oukej,
život je záhadou,
ještě máš pár přání, který ti
dávám s únavou.

Spec.
Ref.

Hudba: Jiří Jalovecký, Tomáš Kružík
Text: Jiří Jalovecký

Všechny dny jsou stejný, jak přes kopírák jdou,
jenom málo věcí je, co tu zůstanou.
Čtvrtek, pátek, pondělí, vše se prolíná,
blbá doba končí, horší začíná.

Spec.
Je tu jedna záležitost, která všechno mění,
moje malá a co cítím, když tu se mnou není.

Ref.
Relativní blázen čas
nedá pokoj zkouší nás,
protahuje čekání,
když jsme spolu uhání.

Možná, že jsou tyhle řeči trochu ohraný,
ale držet všechno v sobě už mě nebaví.
Možná, že tu nadávám na pitomej čas,
ale hlavní problém nejspíš bude v nás.

Spec.
Každej nejvíc touží po tom, co tu zrovna není
a když to pak dostane, názor zase změní.

Hudba: Tomáš Kratochvíl
Text: Jiří Jalovecký

1. Když se ráno probudím, tebe v hlavě mám,
pak se kolem podívám, zjistím, že jsem sám.
Cítím tvoje siločáry, snad to nejsou čáry máry.
Bolí z nich jen hlava a srdce krvácí.

S: Naše čáry života se v nekonečnu protnou,
Naše láska získá pak podobu svou hmotnou.

R: Naše osudy zvrácený nám nedaj v klidu spát,
myslím že jejich dráhy rovnoběžný jsou.
Nevím proč mám ten pocit krásnej, že maj věci správnej spád,
no ale pak se vždycky náhle zaseknou.

2. Proč je všechno naopak, než se zprvu zdá,
proč si s námi přítel čas tolik zahrává?
To, co bylo, nenavrátíš, a co bude, těžko zvrátíš.
Říkáš si díky a někdy možná snad…

Hudba: Tomáš Kratochvíl
Text: Tomáš Kratochvíl

Tajíš dech přede mnou, hlavu svou dolů skláníš. Brzy Tě poženou,
před svým svědomím však neutečeš.

Proč ses dala cestou zla, kterou mnozí nemaj rádi. Dalas všem co zaplatí,
na své dobré já si nevzpomínáš.

Ref.
Ty znáš jen, jak se plížit tmou a kde hledat oběť svou, kdo hodně peněz má.
Tvé dítě je doma samo, ze spaní křičí, kde jsi mámo, ty nevíš co v něm probíhá.
Jednou však vyroste a ty budeš stará bába. Řekne Ti co mi chceš,
tebe já vůbec nepoznávám.

S tebou nic nechci mít, ty nejsi moje máma. Chci být sám, jedu pryč,
tak uhni z cesty ženská nezavazej.

Ref.

Hudba: HIM
Text: Tomáš Kružík

Vítat se tmou, bude noc, nemáš proč žít.
Vždyť jsou rady, zůstat já nebo ty
jednou jenom sám.
Každej den jinej by se nezdál,
ty víš, že můžeš žít třikrát,
je to smeč nebo leč, co dávám,
co ti dávám jenom já.

Ref.
Noc jí dát a bloudit tmou…
Noc jí dát představou…
Noc jí dát břehy zvou…
Noc jí dát…

Spoutaný kůl a v duši máš mír,
jen na pár dnů budeš volná,
křídla ti dávám,
to ti dávám jenom jáááá oú oú

Hudba: Miloš Chudoba
Text: Miloš Chudoba

S kyblíčkem na písku, svou první bábovičku uplácal, rozdupal, radost jsem měl,
jak šel čas na rande do parku s holkou kráčím, nesmělej s cigárem, hlas se mi chvěl.

Ref.
Je to dávno, tak strašně dávno, jak čas rychle letí,
v knihách moudrých bylo nám psáno, že jsme jenom děti.
Je to dávno, tak strašně dávno, jak čas rychle letí,
v knihách moudrých bylo nám psáno, že jsme jenom děti.

S kyblíčkem na písku, teď hlídám svoje vnoučky, vlasy mi šediví, jsem starej brach,
dávno už neskáču s rozběhem přes kaluže, i když bych strašně rád, ale dostal bych srdeční krach.

Ref.

Ref.

Hudba: ABBA
Text: Tomáš Kružík

Všechno co máš už je dávno pryč,
nároky houstnou, slova jsou jen velkej kýč.
Tak už mě dál sakra nehledej,
věci se barví, tvář už nemá žádnej děj.

Spec.
Tak nezoufej, svět je kulatej,
co na to říct, tak běž už pryč a jdem zas dál.

Ref.
Zrádným městem bloudíš, měj se.
Chtěla jsi všechno mít.

Bylo to dá se říct jako dřív.
Slyším tě říkat, dej mi všechno nebo nic.
Neplýtvej dál zase rozumem,
protože možná zítra už tu nebudem.

Spec.
Ref.

Snad se to zdá býti jako lež,
nauč se dávat, ne jen brát a tak už běž.
Tak už mě dál sakra nehledej,
věci se barví, tvář už nemá žádnej děj.

Spec.
Ref.

Hudba: HIM
Text: Jiří Jalovecký

Tisíce příběhů znám,
lásky, díky vám.
Ráno se svítání ptám,
proč často bývám sám.

Ref.
Za láskou tvou, šílenou
vždy něco zvláštního zůstává.
A léta jdou, za sebou,
já dávám sbohem svým zásadám
s láskou tvou

To co v srdci mám,
málo dávám znát.
Já ti svý slabosti přiznávám,
zažívám volný pád.

Ref.

Hudba: Pavel Března
Text: Pavel Března

Nevím kolikrát jsem před domem zůstal stát, nevím, co vlastně čekat mám,
víš, že kolikrát jsem s tebou chtěl spát, ale ty svou lásku nechtělas mi dát.

Ref.
Věřil jsem jí víc jak mám, city krásné chovám dál
Prý se v nás jen schovává, ta divná touha upřímná.
Jako dravec cítím oběť svou, oběť dávno ztracenou.

Častokrát chceš změnit osud svůj, však nevěř představám, chcou tě zmást,
míjíš lásky své tak jako každý z nás, vždyť život utíká, vidíš to sám.

Často člověk žije sám, bojí se dalších rán, po probuzení zjistí, že je sám.
Musíš hledat dál, aby sis řek, můj život za to stál,
vždyť první láska nemusí být ta pravá.

Ref.

Hudba: Miloš Chudoba
Text: Miloš Chudoba

Zas šance frnkla jak drak, jak orli v střemhlavých pádech.
Nečum a neseď jen tak, chyť kliku v podpaží, měj vítr v zádech.
Co vlastně dělat a jak? Nevyčtem v jakýchsi řádech.
Do hrsti rozum a pak vyrazit dopředu, mít vítr v zádech.

Ref.
Tak zase půjdem o dům dál, nebude smutno, bude bál.
Chce to na nohou pevně stát, o štěstí nedávat si zdát.
K ničemu na zeď házet hrách, člověče obrátíš se v prach.
Nechoď a zůstaň nad věcí, s hovnem na podrážce po červenejch kobercích.

Škobrtnout někdy se dá, k zemi jdeš na jeden nádech,
čekáš kdo ruku ti dá, dřiv než se naděješ, máš kudlu v zádech.
Třeba je říci si dost, nebuďme jak ovce v stádech.
Přes propast najdem si most, tak jenom dopředu, vítr je v zádech.

Ref.

Spec.
Za čím neví, jen blbci běží, padají, zvedaj se stěží.
Na konci však marná sláva, z ničeho bič se pro ně stává………..sólo

Ref.

Hudba: Jiří Jalovecký + Vjetef
Text: Jiří Jalovecký

Každý můj krok nesměle provázíš,
i když jsem pořád strašně sám.
V myšlenkách, ve snech se mi procházíš,
všude tvůj obraz potkávám.

Mý srdce buší, praská, krvácí,
zároveň dáváš sílu žít.
Naděje, ta se nikdy neztrácí,
naděje, že tě můžu mít.

Ref.
Láska je síla a život v nás – co neumírá.
Proti nám stojí už jenom čas.
Láska je život a život je boj – co už nám zbývá.
Nenech si vzít ten života zdroj.

Za oponou šedých všedních dnů,
za oponou šedých zvyklostí,
za oponou šedých předsudků,
čekáš, až tě tvůj princ vyprostí.

Vím, že to cítíš, stejně jako já,
vím, že s tím taky zápasíš.
Já čekám dál, princezno zakletá,
až zámek z růží opustíš.

Ref.

Hudba: Tomáš Kratochvíl
Text: Tomáš Kratochvíl

Zpívá, tiše zpívá a letí pták,
mávaj jeho křídla, chce se ti spát,
o čem teď přemýšlíš, když v trávě spíš,
a přes víčka svět růžový máš,
snad se ti splní sen krásný
a srdce pro mě otvíráš.

Zpívá, tiše zpívá, letí noční pták,
mávaj černá křídla, nechej si zdát,
to o čem přemýšlíš, když v trávě spíš
a víčka tak těžká máš,
už se probouzí noční motýl
a srdce pro mě otvíráš.

Ref.
Na cestách v prázdnotách letíš nocí
v barvách tajemných, co od odněkud znáš,
pro štěstí padají ti hvězdy,
když ve snu na mě vzpomínáš.

3. = 1.

Ref.

Hudba: Tomáš Kratochvíl
Text: Jiří Jalovecký

Na chvíli jsem zpomalil a už jsem pozadu.
Tempo dnešní doby? Na to nemám náladu!
Jeden vlak mi ujel, další prej už nejede,
zase půjdu po svých kam mě cesta povede.
A šlapu dál.

Cesta má je pohodlná, ale klikatá,
daleko má cíl, na ní se nikdy nechvátá.
A když někam dojdu, všechno už je dávno pryč,
a tak lítám sem a tam jak fotbalovej míč.
A lítám sám.

Ref.
Zdá se mi, zdá, že všechno kolem utíká,
asi to na mě nepočká,vše se mi z rukou vymyká.

Na chvíli jsem zpomalil…

Ref. 4x

Hudba: Milan Března
Text: Milan Března

V kanále žil, jo měl to tam rád, když se mu chtělo tak mohl jít spát,
a když měl hlad, tak šel jídlo hledat, no prostě jinej, život měl rád.

Tys ho tam vídal a měls ho tak rád, jak falešně hrával, ale život měl rád,
když nešly mu karty, ale hrát musel dál, život mu dával, ale spíš jenom bral.

Ref.
Žebrákem člověk může se stát, život není tak hladkej jak může se zdát,
roky dny letí, jak rychlej pták, můžeš ho ztratit a nebo ho dát.

Jak život běžel a jak ten čas hnal, z žebráka blázen tím rázem se stal.
Už tam nestává tam kde kdysi stál, teď tam jen lampa zůstala dál.

Ref.

Žebráka našli, tam v ulicích stát, ledovej kámen, už nemohl hrát,
v ruce měl láhev co měl tolik rád, na dně tam zbylo on rum měl tak rád,
tak rád, on rum měl tak rád, tak rád, on rum měl tak rád!

Hudba: Jiří Jalovecký, Tomáš Kružík
Text: Jiří Jalovecký

Bez bázně, iluzí a planých nadějí
už nečekám co příjde dál,
nepláču do polštáře, když jsem doma sám
a nevím sám, proč jsem se bál.

Je na čase něco změnit, miláčku,
je na čase změnit svět,
možná zdá se ti to trochu troufalý,
nevadí, začneme s tím hned.

Ref.
Já nechci dál už dýchat zaprděnej vzduch,
poslouchat chytrý řeči hlupáků,
pro ty je věčná škoda namáhat si sluch,
to radši začnu věřit …

Já utíkám, to vám povídám,
v oblacích dýchá se líp,
puch prázdných dní mě neuklidní,
nerad bych v blátě chcíp.

Bez bázně, iluzí a planých nadějí
už nečekám co příjde dál,
nepláču do polštáře, když jsem doma sám
a nevím sám, proč jsem se bál.

KONTAKT

Manager kapely
Jiří Jalovecký
tel. +420 602 723 849
e-mail:j.jalovecky@centrum.cz

copyright Vjetef 2015