Rovnoběžky

1. Když se ráno probudím, tebe v hlavě mám,
pak se kolem podívám, zjistím, že jsem sám.
Cítím tvoje siločáry, snad to nejsou čáry máry.
Bolí z nich jen hlava a srdce krvácí.

S: Naše čáry života se v nekonečnu protnou,
Naše láska získá pak podobu svou hmotnou.

R: Naše osudy zvrácený nám nedaj v klidu spát,
myslím že jejich dráhy rovnoběžný jsou.
Nevím proč mám ten pocit krásnej, že maj věci správnej spád,
no ale pak se vždycky náhle zaseknou.

2. Proč je všechno naopak, než se zprvu zdá,
proč si s námi přítel čas tolik zahrává?
To, co bylo, nenavrátíš, a co bude, těžko zvrátíš.
Říkáš si díky a někdy možná snad…