Kretén

Hodně lidí už mě tady zná, trochu se stydím, když se někdo dívá,
raději pomalu odvrátím zrak, tady už se pro mě stmívá.

Zabalím věci půjdu do světa, život je tam, tady jenom bída,
chlap jako já se světa neleká a levá noha pravou střídá.

Zpívám si stejnou píseň, několik dní, myslím, že je to poslední.

Ref.
Jak se tak courám po kraji, nad hlavou ptáci pěkně zpívají,
pořád tu stejnou notu dokola, já bloudím v týhle zemi věčně sám,
stopuju ptáky, táhnou kdo ví kam, a těžkou hlavu z toho někdy mám,
fakt žádnej důvod k tomu nehledám.

Prošel jsem světem 3x dokola, všude jen dřina, děs a hrůza,
taky jsem bejval často za vola, světem znásilněná lůza.

Na tohle splachovací hajzl nám, když někdo po mých zádech vzhůru stoupá,
domov už asi nikdy nepoznám, život rád mě v hovnech koupá.

Zpívám si stejnou píseň, několik dní, myslím, že je to poslední.

Ref.