Elegán

Je mi jednadvacet let a mám nablejskanou káru.
Chtěl jsem vždycky borec bejt, jenže prostě nemám páru
o tom jak to ve světě chodí, a proč se člověk v hovnech brodí.
Bohužel, je to pech.

Naši neví si se mnou rady,
chtěj abych fakultu studoval.
Já jen koukám na cizí vnady,
dávno učení jsem sbohem dal.

Večírky do rána problém to není,
vesele auto startuju.
Poslední polibek na rozloučení,
já tě strašně miluju.

Ref.
Chtěl bych být bohatý, hladit holky nohatý,
vodit svět za špagát, vždycky vědět co a jak.
Porážet dobytek rukou něžnou od kytek,
prostě být elegán, díky, vystačím si sám.

Když jede městem, je to nářez, žvejka, špek a loket ven,
on to snad holky myslí vážně, trávou jemně omámen.
Brázdí ulice a žvejká, myslí, že mu patří svět,
ejhle fízly, co ho čeká?
Bude mít co vyprávět.

A když košili, tak stojáček, a když parfém, tak Sportsmen,
ze mě nikdy nebude vojáček, na to, zlato, zapomeň.
Umím se gelovat a trhat obočí,prostě metrouš, cajzl, sprite.
Jenže holky mi na to neskočí, zas mě staví policajt.